Žijeme v báječné době plné voleb a možností. Třeba taková bolest. Dnešní člověk, když ho začne někde něco bolet, má hnedle tři, cesty.
Doktore, dejte mi něco na bolest!
Za prvé, dojde si k lékaři, který mu dá „něco proti bolesti“. Tyto chemické preparáty vypnou poslední spojení mezi tělem a mozkem.
Je to asi takové, jako když vám v autě bliká kontrolka a vy ji urazíte, protože je to otravné. Zmizí problém vašeho auta spolu s blikáním kontrolky? Sotva.
A zrovna tak je to s tělem. Volání o pomoc je umlčeno bez vyřešení příčiny bolesti a tělo se pomalu, postupně, plíživě a často nenávratně ničí.
Co s tím můžu dělat?
Druhou možností je začít se pídit po příčině bolestí na fyzické rovině.
Tahle cesta funguje.
Znamená to, že člověk přestal čekat, že ho někdo zachrání, a rozhodl se převzít zodpovědnost za svého věrného druha – tělo – do svých rukou. Vyhledává informace a odborníky, kteří ho učí se svým tělem zacházet a naslouchat mu. Poznává svá slabá místa (na svalové rovině i příliš silné místo je vlastně slabinou, protože stojí za vznikem svalové nerovnováhy – typickým zástupcem je velký prsní sval) a hledá soulad mezi svými svaly. Když každý dělá, nač byl stvořen, mizí i bolesti způsobené přetížením jedněch a oslabením druhých. Svou roli tu hraje i kondice a pohoda vnitřních orgánů a stav jizev, jakkoliv starých.
Proč se mi to děje?
Třetí rovina znamená, že člověk přijme skutečnost, že za fyzickými bolestmi, nemocemi a dokonce i úrazy jsou hlubší příčiny, na rovině duše a ducha. Moderní medicína jim říká psychosomatika, tedy propojení psychiky a těla.
Ale může v tom být mnohem víc.
Kromě otisků z tohoto života – uvězněné emoce z náročných situací, traumata vtisknutá do těla a podobně také –
Staré rodové otisky.
Traumata z jiných životů, která se aktivovala určitou událostí nebo rokem života.
Staré sliby, rozhodnutí a programy, které si žijí v podvědomí a nenápadně ovládají naše životy.
Tak například stres
Jako nejpochopitelnější příklad se nabízí stres – mnozí se jím zaklínají a spatřují v něm nevyhnutelnost moderní doby.
Nicméně stres není situace, je to reakce na ni.
Chcete důkaz?
Jednoduše přemýšlejte – co uvádí do stresu vás, to nechává vašeho souseda klidným. A naopak. Máte totiž v energetickém systému čudlík, který vám ta situace mačká. A ten druhý ne – proto je v klidu. Pravděpodobně má ale zase jiné čudlíky na jiné situace 😉
Stres není danost, je to, v jistém smyslu, volba, prožívat určité situace určitým způsobem.
Tělo, super… a dál?
Když jsem ještě byla fyzioterapeutka, práce mě moc bavila. Lidské tělo je tak dokonalé, nádherné, fascinující! Musím říct, že jsem byla fakt dobrá, mí pacienti se obvykle rychle zlepšovali i s potížemi, které je trápily leta.
Jenže mi to nestačilo.
Protože jsme cítila ty spodní proudy.
Neurčitě, nejistě… moje naciťování a jasnovědné kanály se teprve rozehřívaly.
Vnímala jsem, že se pohybuji jen po povrchu, a i když se těm lidem ulevuje a bolest odchází, bez soustavného cvičení spadnou zpátky. Jako když se zahrádkář snaží zbavit pampelišky tím, že jí ustřihne. Přestane – vyroste, protože kořen zůstává.
Teď při energetických terapiích vnímám… přesně ty spodní proudy. Vyhmátnu ten kořen, který stojí v jádru problémů. Dokonce můžu dát systému klienta na výběr – jestli chceš, klidně půjdeme jen po energetice fyzického těla, a jestli potřebuješ, půjdeme hluboko do rodu nebo minulosti tvé duše, jak budeš potřebovat. Umím oboje.
Je to tak nádherné, tak úlevné.
Pořád mám teoretickou možnost vrátit se do ambulance. Ale nemůžu. Nemůžu se tvářit, že když člověka bolí rameno, stačí cvičit s ramenem (v lepším případě s celým tělem).
Fyzioterapii umím pořád a ono specifické, jemné, hluboké a účinné cvičení miluju. Ale je to pro mě doplněk k hluboké energetické práci.
Jsem vděčná za to, že ke mně chodí lidé, kteří to chápou a nepotřebují přesvědčovat o tom, že viditelné tělo je jen špička ledovce. Cítím se na svém místě a ten pocit, ten bych vám přála také zažít.
Jak se mi to stalo?
No, byla to cesta.
Ale první bylo rozhodnutí, které padlo po sérii událostí v práci.
Rozhodnutí ponořit se do svého potenciálu. Přestat se schovávat za profesi fyzioterapeutky a klouzat po povrchu s lidmi, kteří o nic jiného často ani nestáli – přišli přece na fyzioterapii.
Teď tímto procesem provázím své klienty.
Načtu během setkání vaše možnosti, esenci a potenciál a rovnou rozpouštíme a zpracováváme to, co vám stojí v cestě.
Pomohu vám uchopit, jak to použít ve vašem podnikání nebo práci.
A podpořím vaši odvahu být vidět v celistvosti – s vědomím, že tak, jak jste, jste v pořádku.
Provedu vás tím procesem, chcete?
Napište mi a prozkoumáme možnosti spolupráce.