Živá Akademie… je prostě ŽIVÁ.
Je to pole, které jde… odněkud, přesahuje mě… a je velmi inteligentní.
Říct mu své ANO jednoho zavazuje držet si klobouk, dýchat, a v důvěře následovat jeho pozvání.
Já jsem jeho správce. Jsem mu ve službě.
Ale i mě zve do výzev, které by bez něj zřejmě nepřišly. I já jsem si kolikrát řekla “ku.va, mám já tohle zapotřebí??” abych se pak vydýchala, vyzuřila, vybrečela, a usoudila, že ku.va mám, protože to je prostě nádherná, i když někdy pěkně náročná mise.
.
To pole je skutečně živé…
Mám záměr, kam chci studenty a studentky dovést, co jim chci předat. Ale konkrétní průběh živých setkání se pak skládá na míru skupině a jejích jednotlivých členů a jejich potřeb. Já čtu pole, vnímám účastníky a jejich procesy, a stahuju možnosti, které se otevírají.
Jako třeba Vlasovou ceremonii, která proběhla na listopadovém týdnu.
.
“Chci oholit hlavu.”
“Já jsem vám v létě napsala dopis,” řekla Jana. “A už jsem připravená vám ho i přečíst.”
Byl o vlasech.
Jana vnímala potřebu uzavřít jistou etapu svého života skrze jejich oholení.
“Stačí mi třeba jen v obědové pauze, kdybyste u toho některá chtěla být, budu moc ráda,” pípla nesměle.
Hohoooo… Vnímala jsem, jaký je to dar a příležitost pro celé pole, když se to udělá správně.
Byla jsem s tím a průběžně jsem se k tomu vracela.
Vnímala jsem možnosti, které jsou k dispozici.
Pak jsem byla na stříhání u Michaely Uhlířové, která má vlasový ateliér Na své vlně v Uherském Hradišti. Když se dotýkala mých vlasů, najednou jsem jasně vnímala energii kněžky. Ona tam vždycky byla nějak přítomná, ale za těch pár měsíců, co jsme se neviděly, byla najednou zářivá, jasně viditelná.
No hádejte, co mě napadlo…
… a Míša souhlasila.
.
Vlasová ceremonie
Přítomnost kněžky, která by Janu ceremonií provedla, jsem samozřejmě konzultovala s Janou a oznámila ji pak asistentkám. Pro ostatní to bylo překvapení, které se dozvěděly až ten den ráno.
Ten večer se zařadil k těm nezapomenutelným.
Připravily jsme s Míšou a asistentkami prostor.
Jana s ostatními ženami nachystala hostinu na následnou oslavu.
Vnímala jsem, že Janě mám být během ceremonie mateřskou podporou, asistentky Ivana, Vendy a Dana podporovaly společné pole.
Pozorovat Míšu v této službě kněžky byl pro mě obrovský zážitek.
Určitá její energie, která během “normálního” stříhání jede tak na 30%, se rozzářila naplno… tančila a plynula, pracovala s Janou a vedla ji tam, kam se rozhodla tím rituálem dojít… její přístup, postup během stříhání, tak přesný v tom procesu… jedním slovem WOW.
Jana měla předtím pocit, že si “zabere” pro sebe celý společný večer. Ale já jsem věděla od začátku, že to je velký dar pro všechny. Každou z nás to nějak hnulo, to ceremoniální pole nás vzalo všechny a pozvalo nás do jisté proměny.
.
Když jsem to pozorovala, hlouběji jsem dosedla do poznání, že já sice nejsem kněžka, ale i já jsem ve službě, skutečně ve službě – tomuto poli, poli Živé Akademie.
Něco jako ten opat ve Wudangském klášteře…
Jsem tam, aby se to mohlo dít.
Aby ty ženy mohly dojít tam, kam dojít mají…
…což v době jejich přihlášení nikdo z nás nedokáže dohlédnout. Jejich vyšší vedení to ale ví, stejně jako přesahující pole Akademie.
.
Janina proměna byla tak hmatatelná. Z dívky se stala žena, pevná, jasná, vědomá si sama sebe. Ta hluboká proměna bude ještě dosedat… vnímala jsem ji ale okamžitě.
Jana k tomu později napsala:
Kdy je ten okamžik, kdy žena ví, že je žena?
První menstruace, první s.x, první porod?
Pro mě je to středa 6.11.2024, kdy jsem poznala na vlastní kůži sílu přechodového rituálu, který by, když bych ho ve svých myšlenkách vůbec dokázala vymyslet (což ani náhodou nešlo), vypadal přesně takto.
Když jsem o tom poprvé ženám v Živé Akademii řekla, že si chci oholit hlavu, po…. až za ušima, ani jsem nedohlédla, co Lenka všechno vymyslí! A co to pro každou z nás bude znamenat.
Nechat si rituálně oholit vlasy, mi díky skvělé Michaele Uhlířové, Lence a všem ženám z ŽA, vytvořilo “core memory”, ostrůvek ženství, sounáležitosti, nekonečné lásky a laskavosti, který opravdu přeji každé ženě.
Děkuji taky svému muži, který ač nevěděl, co konkrétně se chystá, nevyzvídal a byl se mnou, ano, síla myšlenky je mocná. A prej vypadám mladší, takže UFF. 
Ženy, co dodat, jdu s kůží na trh, potřebovala jsem to, moje vlasy to potřebovaly a díky, že jste!
DĚKUJI 
.
Živost Akademie mě udržuje v pružnosti. Během živých setkání je jistý jen záměr a některé činnosti, ostatní se skládá na míru aktuálním potřebám.
A studenti nedostávají vždycky to, co chtějí, ale to, co je vyhodnoceno jako potřebné pro jejich růst. Dát jim to, co chtějí, by je totiž často drželo ve vyjetých kolejích, které jsou ale vyzváni překročit…
.
Další ročník začne poslední víkend v březnu.
Kapacita je opět jen 10 lidí.
A vítáni jsou i muži.
.
Jestli tě to táhne, napiš mi, domluvíme si seznamovací rozhovor a podíváme se na to, jestli je to cesta pro tebe.
Těším se, s kým se příští rok potkám 🙂